Jantar - Zlato severu

Autor textu a fotografií – Adam Stejskal

Jantar: Jak vznikl?

Jantar je zkamenělá pryskyřice prastarých borovic, které rostly před více než padesáti miliony let. Často bývá jantar na první pohled velmi ošklivý, někdy je také přirozeně vybroušen a částečně průsvitný. Čistý, zcela průhledný jantar, je však velmi ceněný a vzácný, přičemž bývá využíván šperkaři a brusiči jako šperkový kámen.

Jantar: Složení

Průměrné složení jantaru je 78 % C, 10 % H a 11 % O, avšak často jantar obsahuje také malé podíly síry a popelovin. Význačným složením jantaru je kyselina jantarová C4H6O4 v množství 3 – 8 %. Tradičně je jantar řazen mezi minerály.

Jantar často obsahuje stopy tehdejší flóry a fauny, a to zejména hmyz. Obvykle se objevuje tzv. vrstvený jantar, což je navrstvených několik vrstev tehdejší tekuté pryskyřice. Tvoří se tak liliové listy, což jsou inkluze tvořené uzavřeným vzduchem, vzniklé během vrtsvení a přetékání. Tyto liliové listy vznikají také u modifikovaných (litých, přetavovaných) jantarů ambroid.

Jantar: Vlastnosti

Tvrdost jantaru: 2-2,5 Mohse

Hustota: 1,05-1,09

Refrakční index: 1,54 až 1,55

Teplota tání: 287 až 375 °C

Krystalická soustava jantaru je amorfní. Vytváří nepravidelné tvarované kousky a hroudy s poporaskaným a zvětralým povrchem. 

Lom jantaru je lasturnatý a částečně rozpustný v alkoholu, éteru a jiných rozpouštědlech. Třením se jantar stává elektricky nabitým. Jantar je také výborný izolátor, snadno hoří a příjemně voní pryskyřicí. Sicilský jantar modravě fluoreskuje, je křehký a nápadně lehký. Jantar se potopí ve sladké čisté vodě, ale plave na hladině slané vody. Baltský jantar nádherně svítí pod UV světlem zelenkavou a modravou barvou. Některé kusy jantaru váží až 2 nebo také 3 kg, největší známý kus jantaru dokonce váží 9,75 kg.

Díky své tvrdosti je jantar skvěle opracovatelný. Broušení jantaru je vhodné provádět pomocí diamantových kotoučů, frézek, či za pomocí brousících papírů na dřevo nebo železo v různých frakcích od hrubé po nejjemnější s následným, velice pečlivým, leštěním pomocí leštících past a diamantů. Často se používá také cerox či křída s oxidem ciničitým naneseným na riflových, fleecových, flanelových nebo kožených kotoučích. Vrtání je obtížnější z důvodu křehkosti - jantar totiž při vrtání a nedostatečném chlazení rád praská či puká, a proto se doporučuje vysokorychlostní frézka v co nejmenším průměru.

Tip!

Je nutno při broušení a leštění pamatovat, že jantar při tření způsobuje záporný elektrický náboj a když nebudete jantar při leštění či broušení dostatečně chladit, může záporný elektrický náboj způsobit vnitřní praskliny či explozi s následným zničením jantaru.

Jantar: Upozornění

Nikdy jantar nevystavujte tepelným zdrojům, jako je parapet u okna, pec, oheň, kamna apod., jantar by totiž mohl vypraskat. Taktéž se nedoporučuje nošení jantarových šperků v horkých dnech.

Jantar nikdy nečistěte pomocí kyseliny, benzínu či lihu - jantar totiž dokáže tyto látky absorbovat, přičemž může docházet k jeho degradaci v oblasti vzhledu i lesku. Na čerstvě vyleštěný jantar se hodí rostlinný olej.

➡️přírodní jantar na prodej na našem e-shopu www.EMINERALS.cz⬅️

Jantar: Zušlechťování a imitace

Znáte pojem KOPÁL?

Kopál je kvartérní až recentní (do 2 milionů let stáří) pryskyřice z tropických stromů a je mnohem mladší než pravý jantar z borovic. Často také bývá prodáván jako severský jantar s podobnou cenou, což je špatně, protože kopál nikdy stejnou hodnotu jako jantar mít nebude.

Říká vám něco pojem AMBROID?

Ambroid je rekonstruovaná hmota z jantaru vzniklá roztavením jeho malých kousků, následným slisováním a dobarvením. Pozná se tak, že je mnohem tvrdší/tužší než pravý přírodní jantar. Ambroidy často pod lupou obsahují viditelné protáhlé bublinky uvězněného vzduchu a ambroid bývá také zakalený.

 falešný jantar na fotografii/zdroj www.google.com

Jak rozeznat falešný jantar od pravého jantaru?

Rozeznat přírodní jantar od falešného lze jednoduše pomocí nahřáté jehly. Při doteku o přírodní jantar vznikne kouř, který je typicky cítit po lese nebo jako vonná tyčinka. Umělý a falešný jantar zanechá namísto toho na povrchu černou skvrnu a zapáchá po umělé hmotě.

Rozeznat falešný jantar od pravého přírodního jantaru lze také kouskem brusného papíru – při jemném broušení ucítíte nádhernou vůni pryskyřice z borovice.

Jantar Polsko a další lokality naleziště

Nejcennější jantar na světě pochází z Baltského moře v Polsku, Litvě nebo také Rusku. Poslední dobou se však jantar dobývá výkopovými pracemi také na Ukrajině v oblasti Rovno.

➡️nezapomeňte navštívit náš e-shop, kde nabízíme pouze BALTSKÝ JANTAR⬅️

Jantar: Barvy

Žlutý jantar je nejžádanější a nejdražší jantarová barva, přičemž světle žlutý jantar v dokonalé čistotě je to nejcennější, co můžete najít. Je však na každém z nás, co preferuje, protože mnoho lidí dává přednost inkluzi před čistotou a naopak.

Bílý jantar představuje pouze 10 % z celkové produkce baltského jantaru a přezdívá se mu jantarová kost. Bílý jantar bývá spojován v jednom kusu se žlutým jantarem a v místě přechodu tvoří neskutečně nádherné vnitřní krajinky.

Koňakový jantar je červený, až temně oranžový jantar, připomínající kvalitní koňak. Teplé a smyslé tóny těchto barev jantaru jsou velmi oblíbené a to natolik, že je nekteří lidé považují za nejcennější jantar. Pakliže takový temně červený jantar kvalitně vybrousíte, docílíte neuvěřitelných výsledků.

Další velmi raritní barvy jantaru jsou černá, fialová a zelená, avšak tyto barvy jantaru nejsou na světovém trhu prakticky k vidění, jelikož tvoří pouhou desetinu procenta z celkových nálezů.

Jak se říká jantaru v ostatních zemích?

Název "jantar" používají v současné době pouze slovanské jazyky. V Polsku se jantar nazývá "bursztyn", což pochází z německého výrazu "bernstein" = hořící kámen.

Nejčastěji se však ve světe používá pojem amber. Další označení měli Římané, kteří jantar nazývali "succinium" (kamenná šťáva) nebo řecký výraz "elektron" pro vznikající statickou elektřinu na povrchu - elektřina má tedy svůj název odvozený od "jantaru".

➡️přečtěte si také další články na našem blogu⬅️

Zdroje:

Widipedia.org

Drahé kameny a šperky – Judith Croweová

 Drahé kameny velká encyklopedie RNDr. Rudolf Ďuďa, RNDr. Luboš Rejl