Obsidián: sopečné sklo

Obsidián patří do skupiny přírodnich vulkanických skel, které vznikly rychlým ochlazením lávy bohaté především na křemík. Tento proces neumožňuje vznik krystalů, proto má obsidián hladkou a sklovitou strukturu.  Vyznačuje se těmito vlastnostmi:

• Barva: obsidián má nejčastěji černou barvu, ale může se vyskytovat také v odstínech hnědé, červené, zelené či šedé jako například slovenský obsidián. Některé vzácné formy mají opalizující "duhový" efekt. Pozor! Duhové obsidiány jsou velmi často falšovány!
• Tvrdost: 5–5,5 na Mohsově stupnici. Obsidián není extrémně tvrdý, je křehký a při štípání vytváří ostré hrany, což z něj v pravěku dělalo ideální materiál pro výrobu nástrojů a zbraní. Dodnes se dají takové štípané industie nalézt na polích a archeologických nalezištích.
• Fraktura: lasturnatá (typická pro skla), což umožňuje vznik extrémně ostrých úlomků.
• Chemické složení: obsidián je bohatý na křemík (70–75 %) a obsahuje také oxidy hliníku, železa, sodíku a draslíku. Takové složení mění barvu a dělá z každého obsidiánu unikát.

Díky svým ostrým hranám a zlomům byl obsidián znám a hojně využíván již v pravěku. Dnes je pro svůj lesklý, sklovitý vzhled oblíbeným materiálem ve šperkařství.

Vltavín: nejcenější tektit zelené barvy

Vltavín, v zahraničí označovaný jako moldavit, je velmi zvláštní typ tektitu, který vznikl při dopadu meteoritu před 15 miliony lety v oblasti dnešního Německa (kráter Reis). Tento materiál je specifický nejen svým vesmírným původem, ale i následujícími vlastnostmi:

• Barva: typická zelená, od světlé olivové až po tmavě zelenou. Vzácněji se vyskytuji i modrozelené či hnědé odstíny zejména na moravských nalezištích.
• Průhlednost: vltavín je částečně průhledný, což z něj činí oblíbený drahokam. Není sice dokonalý jako smaragd nebo tsavorit, ale své příznivce si velmi lehce najde.
• Tvrdost: 5,5–6 na Mohsově stupnici, což vltavín činí vhodným pro šperky. Zároveň je relativně křehký, takže je třeba se o něj pečlivě starat.
• Textura: povrch často pokrývají charakteristické jamky a rýhy, které vznikly při jeho ochlazení a průletu atmosférou.
• Chemické složení: vltavín se skládá převážně z oxidu křemičitého (SiO₂) s příměsí hliníku, železa a dalších prvků, což způsobuje jeho jedinečnou zelenou barvu.

Vltavín je unikátní tím, že je jedním z mála drahokamů částečně mimozemského původu. Jeho úžasný vzhled a příběh přitahují šperkaře a sběratele z celého světa.

Jiné tektity: přírodní impaktní skla

Tektity jsou přírodní skla vzniklá při dopadu meteoritů na zemský povrch. Při této události se horniny roztaví a jsou vyvrženy do atmosféry, kde se rychle ochladí a ztuhnou. Mezi známé tektity patří:

• Australity: nacházejí se v Austrálii a okolních oblastech. Mají tmavou až černou barvu a hladkou sklovitou strukturu.
• Indochinity: vyskytují se v jihovýchodní Asii a mají tmavou barvu s nepravidelným povrchem.
• Libyjské pouštní sklo: tato vzácná forma přírodního skla pochází z libyjské pouště a má krásnou průzračně žlutou barvu. Vzniklo po dopadu meteoritu před 29 miliony lety.
• Agni manite: tento tektit lze najít převážně v mořích kolem ostrova Jávy. Bývá tmavý (šedý a neprůhledný ), podobný slovenským obsidiánům. Není přesně jasné, zdali vznikl dopadem meteoritu, či je sopečného původu.
• Atacamit: tektit z Chille s neprůhlednou, černo-tmavě-zelenou barvou.

Tektity jsou obvykle tmavě hnědé až černé, s výjimkou libyjského skla, které má světlejší, žlutý odstín. Jejich tvrdost se pohybuje mezi 6,5 a 7 na Mohsově stupnici, což je činí relativně odolnými, ale stále křehkými.

Fyzikální a chemické vlastnosti přírodního skla

Přírodní skla mají několik společných vlastností:

• Amorfní struktura: nemají pravidelnou krystalickou mřížku, což způsobuje jejich hladkou strukturu a lasturnatou frakturu.
• Tvrdost a křehkost: přírodní skla mají střední tvrdost (5–7 na Mohsově stupnici), ale jsou křehká a snadno se lámou na ostré úlomky.
• Průsvitnost a lesk: mnoho přírodních skel je průsvitných nebo neprůhledných s typickým sklovitým leskem.
• Chemické složení: většina přírodních skel obsahuje vysoký podíl oxidu křemičitého (SiO₂), doplněný dalšími oxidy a prvky, které ovlivňují jejich barvu a další vlastnosti.
• Tektit je amorfní látka : bohatá na oxid křemičitý (70-80 % SiO2), jíl (11-15 % Al2O3), alkálie (~ 3,3-4 % Na2O a K2O), obsahující malé příměsi Ca, Fe, Mg, Mn, Ti a pevné, kapalné a plynné inkluze

V čem tkví krása tektitů

Obsidián, vltavín a další tektity jsou příklady přírodních skel, které fascinují svým vzhledem, vznikem a vlastnostmi. Ať už vznikly z vulkanické činnosti nebo dopadem meteoritů, představují jedinečné přírodní krásy, které jsou oblíbené ve šperkařství, sběratelství i vědeckém zkoumání. Tato přírodní skla jsou svědectvím o dramatických geologických a vesmírných událostech, které formovaly naši planetu.

Tektity vybírejte ZDE >

Text a foto : Adam Stejskal

Další zajímavé články z našeho blogu:

• Vznik a složení ametystu
• Jak změřit velikost prstenu
• Jantar, zlato severu
• Jak poznat pravý vltavín
• Jak nenaletět podvodníkům